Jak začínal Karel
Narodil jsem se v Odolena Vodě, otec letecký konstruktér, matka učitelka. Abych byl pod dohledem rodičů, dali mě rodiče na učňák do Aera n.p.Vodochody, r.78-82. Po vojně, kde jsem pracoval na letadlech r.82-84, jsem se vrátil do Aera, kde jsem pracoval na letounech L39. Tady jsem měl dost volného času a mohl jsem s bratrem pracovat v separované dílně na motorovém rogale. S rogalem na tříkolce jsme poprvé vzlítli v roce 88. Radu k prvému letu jsme dostali od našich zkušených kolegů, že je to jednoduché, řídí se to jako zednické kolečko a musí se překonat prvotní strach. Prvý let dopadl fatálně, naštěstí pro stroj, já bez úhony. Stroj se odlepil, náhle se vznesl a já dal nohu z plynu, rogalo se zřítilo z 5-ti metrů. 2.let po měsíci oprav-když se rogalo odlepilo, měl jsem ještě větší strach než prvně, jelikož jsem nesundal nohu z plynu a letěl jsem výš a výš. Udělal jsem 2 okruhy kolem letiště, ale to jen z důvodu, že jsem se nemohl napoprvé trefit na přistání na Dřínově na letiště pro Čmeláka. Přistání dopadlo dobře, já si oddechl a šel se převleknout, jelikož veškeré oblečení jsem mel promočené od potu. Letadlo celé a já taky. Rogalo jsme postavili společně s bráchou Jirkou - FOTOGALERIE
Jeho první let jsem mohl sledovat ze země. Bylo to něco příšerného. Jak se mu stroj vznesl, v důsledku opožděných reakcí řízení, začal zmatkovat, a rogalo rozhoupal. Zdálo se mu, že dal opačně hrazdu tak ji zkusil dát na stranu, čímž prohloubil propad rogala, to trvalo celých 5 minut, než let ustálil. Houpání ze země vypadalo děsivě, jelikož se při houpavém letu ze strany na stranu zanořoval za obzor a ze země to vypadalo, že se potkal se zemí. Přistal ale bez úhony. Za zmínku stojí také jeden průzkumný let brachy: když přišla na něj řada, v nádrži bylo sotva na půl hodiny letu paliva, říkal že se proletí k Tomášovi do Kozomína a zpět. Byl unesen krásným počasím tak, že zapomněl na stav paliva v nádrži a zaletěl se podívat ke Zlosyňské pískovně, kam z továrny Kaučuk do vykopaných děr dopravovali jakýsi popílek, a aby jej mohli dopravovat potrubím, tak do něj přidávali vodu, a touto kaší plnili, vykopané jámy. Brachovi nad jednou z těch jam došlo palivo a s trochou štěstí nezapadl do bahna, ale zaletěl do zatopené pískovny, na poslední chvíli odepnul 5-ti bodový pás (z Albatrosu) a čekal, až se ponoří rogalo na dno, aby mu dovolila hrazda, která ho do té doby tlačila do sedačky se z rogala vymanit. Jakmile dosáhli dna vyplaval nad hladinu a kolem jedoucího motocyklistu požádal o odvoz na letiště. Mezitím přijel Tomáš a ptal se po Jirkovi. V tom se objevil s chlapem na motorce a všem bylo všechno jasné. Nemeškali jsme, a hned jsme se vydali na výlov rogala. Zajímavé bylo, že když jsme dorazili na místo, tak si nikdo z okolo koupajících nevšiml, že tam spadl, ožili, až když jsme rogalo začali vytahovat z hloubky 5-ti metrů (to byl stožárek).
V 90. roce bratr odjel pracovat do zahraničí a já šel podnikat. S přibývajícími léty mého syna a začínající jeho závislosti na počítači jsem mu navrhl létání s modely, on kývl a v r. 2008 v srpnu jsme uskutečnili 1.let hornoplošníkem Wing dragon. Letěl 2 vteřiny a náraz. Model jsme odložili s tím, že je to dost těžké.Vrátili jsme se v r.2009 a o to intenzívněji. Měli jsme 20 havárek, kde jsme různě obnovovali díly. Asi 10 trupů a 3 křídla. Pak jsme pro nás objevili Ameriku u lomu “Amerika“. Zjistili jsme nad Loděnici, že jsme se učili v pásmu, kde naše vysílačka byla neustále rušena a my, aniž by jsme to poznali, tak jsme všechny chyby přisuzovali našemu neuměni. Jo Amerika, to bylo něco jiného. Tam jsme zaznamenali naše první pokroky v létání. Já se tak zdokonalil na Firebirdech, že posléze jsem si zakoupil ASW 10 polystyren. Syn Martin elektrotrenéra, a také zaznamenal značné pokroky až to byla pro něho nuda a koupili jsme 1m extra 330 EPP. Na ni se vyblbnul a já nestačil opravovat, já létal akrobacii se “Zdeničkou“ (přezdívka od Jirky pro Wing dragon), když mně omrzela, koupil jsem si Elita EPP. Zakoupil jsem vysílačku 2,4 Graupner v r.2010 na jaře. Od té doby jsme nezaznamenali rušení.
Vývoj tomu chtěl a já jsem objednal YAK 54 Monster,1,5m, polystyren. Přišel v listopadu 2010.Nasadil jsem lyže a trénoval. První pocity byly pro mne hrozný nemohl jsem si zvyknout na rychlost a měl jsem pocit, že letadlo nechce zatáčet. Následovaly 3x rozlomený trup, 4x zlomené křídlo. Ale musím si pochválit zimu - je to dobré na zálet. Plocha prakticky všude a dlouhá, někdy jsem šel pro letadlo až 200 m: TAKOVÝ JSEM UMĚLEC, ale nerozbil. Podobně jsem pokračoval až do léta, kdy jsem obměnil motor za silnější, a postupně jsem si zvykal. V létě na letišti kousek od Bubovic bylo překrásné počasí a já si poletoval, když k mému zděšení YAK 54 přestal reagovat na jakýkoliv povel, naštěstí letoun byl v mírné zatáčce, takže se vrátil na letiště, udělal průlet přes celou dráhu, na konci dráhy se vznesl, po 150 m narazil do vzrostlého topolu a rozlomil se na 3 díly. Za 2 hodiny práce jsem mohl opět do vzduchu. Jelikož byl již dost slepovaný zakoupil jsem postupně ještě další dva, ale to už bez osazení, abych se mohl dopracovat k 1.akrobatu yak 54- 142 cm. Následovali během jediného měsíce 3 moje fatální omyly. Dal jsem do letounu napájení NiMH 5-ti článek, dělal jsem pojezdové zkoušky asi 30 minut, pak jsem se odhodlal do vzduchu, články ale už byly slabé a letadlo se mi zřítilo.
.
Pro 2. let jsem udělal jsem dvojí napájení přijímače přes DIODY /obrázek/, ale zas jsem dal opačná křidélka, než jsem zjistil chybu, letadlo bylo napadrť,
trup jsem opravil a použil křídla ještě z 1.havarky. Třetí zálet konečně vše vyšlo a zálet se podařil, měl jsem ještě další úspěšné lety, až jsem si začal troufat do ploché vývrtky, ta se mi povedla 3x a po čtvrté jsem skončil v poli s totálně rozšvihaným trupem. Příčina závady!!! - při slepování směrovky do trupu jsem nestrhl folii a lepidlo jsem nanesl na folii, kde to nedostatečně drželo, viz obrázek č.3. Konečně další zálet ještě s původními křidly, ale už s novým trupem. Létám s ním do teď.
A jelikož jsem dlouho nic nerozbil, zakoupil jsem přes bazar YAK 54 -175 cm a nový MX-2, který jsem udělal pro syna pod stromeček na vánoce 2011 s vysílačkou učitel žák.